Využití velkých švýcarských salašnických psů utvářelo i jejich povahu. Dodnes jsou
to silní, pohybliví psi, vytrvalí a odolní proti rozmarům počasí, nenároční na péči.
Jsou velmi inteligentní, rychle se učí, mají neustálou chuť pracovat, jsou vyrovnaní
a klidní, ale přesto jsou vynikajícími a neúplatnými hlídači. Albert Heim dokonce
v této souvislosti vyslovil přesvědčení, že „velký švýcarský salašnický pes
je ze všech plemen psů pravděpodobně nejlepším, nejohleduplnějším, nejinteligentnějším
a nejspolehlivějším hlídačem“.
Velký švýcarský salašnický pes se velice dobře snáší s ostatními zvířaty, nemá výrazný
lovecký pud a bezdůvodně neštěká. Je to citlivý a oddaný pes a vyžaduje velkou pozornost.
Potřebuje být nablízku svým lidem, sdílet pánův domov a podílet se na jeho životě.
Jakýkoli izolovaný pobyt v kotci či na dvorku za domem je pro něj zcela nevhodný.
Je to zcela nevtíravý společník, kterému prostě stačí, když si může lehnout v blízkosti
rodiny a tiše pozorovat pána při práci na počítači nebo paničku při vaření.Velký
švýcarský salašnický pes má vrozenou příchylnost k dětem, od kterých je ochoten
leccos snést. To ovšem neznamená, že můžeme nechat děti se psem zcela bez dozoru.
Velký švýcarský salašnický pes vyžaduje, tak jako všechna původně pracovní plemena,
nějaké zaměstnání. Bude-li to záchranářský výcvik, hlídání domu, stopování, výcvik
poslušnosti, tahání vozíku či tanec se psem, je vcelku jedno, rozhodující je, aby
tato činnost psu i jeho pánovi vyhovovala a aby oba bavila.
To nejmenší, co velký švýcarský salašnický pes potřebuje, je plná účast na celém
životě své rodiny v domě i mimo něj. To druhé samozřejmě předpokládá, že bude ve
všech směrech dobře vychovaný. Veselé a rozpustilé štěně se rozhodně nevyvine samo
v přizpůsobivého rodinného psa, ohleduplného kamaráda a bezproblémového partnera
na vycházkách. Tento velký pes se už jako malé štěně musí naučit přijímat svoji
pozici v sociální struktuře své smečky a respektovat absolutní (dobře míněnou) autoritu
všech členů rodiny. Právě výchova k důvěře a bezpodmínečné toleranci je u tohoto
plemene mimořádně nutná. Pes se musí také naučit dobře vycházet s ostatními psy
– zpočátku při hrách se štěňaty a později při pravidelném skotačení s jinými
dospělými psy. A konečně se musí také naučit chovat se sebejistě a bezproblémově
v nejrůznějších situacích lidského života – ať už je to v restauraci, u veterináře,
na procházce v lese, nebo v nákupním centru, při oslavě narozenin dětí nebo při
cestách autem či jiným dopravním prostředkem.
Budete-li od počátku uspokojovat potřeby psa týkající se jeho výživy, péče, držení
a výchovy, můžete se s trochou štěstí těšit na zhruba tucet let příjemného harmonického
soužití se svým velkým švýcarským salašnickým psem.