Čtyři plemena švýcarských salašnických psů – bernský, velký švýcarský, appenzelský a entlebušský salašnický pes- v sobě snoubí krásu atraktivního trikolorního zbarvení spolu s mimořádnými charakterovými kvalitami rodinných psů. Jsou prostě nevšední svým exteriérem i povahou a právem si vydobyli čestné místo v kynologickém světě.
Bernský salašnický pes je velký, harmonický pes, silné kostry, středního temperamentu, s dlouhou, splývavou nebo lehce zvlněnou srstí.
Velký švýcarský salašnický pes je velký, statný pes, silné kostry, sebejistý, středního temperamentu, s krátkou, patrovou srstí.
Appenzellský salašnický pes je velmi živý, temperamentní, středně velký, takřka kvadraticky stavěný krátkosrstý pes s vysoko nasazeným ocasem, neseným stočený na zádi. Základní barva srsti může být nejen černá, ale také „havana“ hnědá.
Entlebuchský salašnický pes je menší, kompaktně stavěný krátkosrstý pes, mírně protáhlého obdélníkového rámce, živý a temperamentní. Ocas může být vrozeně zkrácen.
Z uvedeného čtyřlístku si tedy vybere jak zájemce o temperamentního společníka, tak o klidného, silného rodinného psa; osloví jak vyznavače dlouhosrstých psů, tak zastánce psů krátkosrstých, zaujme jak milovníky velkých, mohutných psů, tak i příznivce psů středně velkých a menších; a například v délce a nesení ocasu je zde na výběr ze škály od dlouhého po vrozeně zkrácený či nad zádí stočený ocas. Jedno ale mají, jak už bylo zmíněno v úvodu, všichni švýcarští salašničtí psi společné – trikolorní zbarvení a hlavně lásku ke svým lidem a touhu být nablízku své rodině.